Vraťme se však na chvíli k samotnému zápisu odkazu
v HTML. Součástí tagu <a> je
zde i text
href=", což je pro
nás novinka. Jedná se o tzv. atribut.
Atributy slouží k určení vlastností určitého elementu.
V našem případě atribut URL"href
slouží k určení URL, kam vede odkaz. Atributy je možné uvádět
pouze u počátečních tagů (tedy u <tag>
a ne u </tag>) a obecně jich může
být i více. Obecný tvar zápisu elementu s atributy je
<název elementuatribut1="hodnota1"atribut2="hodnota2" … >
Hodnota atributu by měla být uzavřena v uvozovkách. To není nutné, pokud se hodnota skládá jen z malých a velkých písmen anglické abecedy, číslic, pomlčky a tečky.
Poznámka
Hodnotu atributu můžeme kromě uvozovek uzavřít i do apostrofů. Většinou je přehlednější použití uvozovek, protože opticky lépe oddělují hodnotu atributu od ostatního textu.
I když je použití uvozovek v některých případech nepovinné, je lepší si na ně zvyknout a používat je vždy. Nic tím nezkazíme a při usnadníme se tím případný přechod na XHTML, které vyžaduje uzavření všech hodnot atributů do uvozovek nebo apostrofů.
U některých elementů existují i atributy, u kterých není potřeba uvádět žádnou hodnotu. Tyto atributy slouží pouze jako přepínače ano/ne – při jejich uvedení je aktivována určitá vlastnost elementu. Tím, že se neuvádí hodnota, nepoužívá se ani rovnítko. Obecně bychom to mohli zapsat jako:
<název elementuatribut1… >
Samozřejmě, že existují elementy, ve kterých lze použít oba dva druhy atributů zároveň. Pokud lze u nějakého elementu použít více atributů, nezáleží na pořadí, v jakém je uvedeme.
